Finové se stárnutí nebojí

     V 80. letech minulého století trápila Finsko vysoká míra nezaměstnanosti, kterou starší lidé řešili brzkým odchodem do důchodu. 

    „Stát si uvědomil, že musí podpořit zaměstnance, aby se jejich pracovní schopnost prodloužila,“ říká Marjo Wallinová z helsinského Institutu pracovního zdraví. V severské zemi se proto začalo hovořit o problémech stárnutí a zásadách „age managementu“ neboli specifických způsobech vedení lidí v každém věku tak, aby mohli pracovat podle svých nabytých kompetencí, momentálního fyzického i psychického stavu a časových možností. Finský model sice vytváří určitý solidární systém státu a firem, zároveň ale vede člověka k tomu, aby převzal odpovědnost za svou zaměstnatelnost.
    Smyslem je využít každý talent tak, aby se lidé nedostávali mimo pracovní sféru na okraj společnosti a nemuseli čerpat sociální dávky ze státní kasy. Od roku 2005 si v rámci přijaté penzijní reformy mohou finští zaměstnanci sami určit, kdy přestanou v rozmezí svých 63 let až 68 let pracovat. Kdo se rozhodne pracovat i po 63. roce života, dostává 4,5 procenta z ročního platu jako bonus. „Každý člověk je jiný, a proto není správná ani zásada stejného odchodu do důchodu,“ tvrdí Marjo Wallinová. Starší zaměstnance ve Finsku doprovází na jeho kariérní cestě i profesionální poradce, pokud má zájem. Stát podporuje seniory, kteří se rozhodnou začít podnikat. K posuzování pracovní schopnosti lidem pomáhá takzvaný Index pracovní schopnosti (Work Ability Index).
Jde o sebeposuzovací dotazník, který například popisuje fyzickou a duševní způsobilost k současné pozici a odhaduje limity vlastního pracovního výkonu. 

Zdroj: Ekonom, 2013

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *