ZAPOMÍNÁTE? Tak nenechte mozek zahálet!

 S PAMĚTÍ JE TO ÚPLNĚ STEJNÉ JAKO SE SVALY: MUSÍME JI TRÉNOVAT A POUŽÍVAT!

Paměť není schopna pojmout všechny události našeho života, a tak je zapomínání určitou ochranou mozku

     Kdo nám schovává věci? Nejčastěji my sami. Každý z nás občas zapomene, kam co založil, kde měl být a nebyl či co měl udělat a neudělal. Jenže v okamžiku, kdy začnete zapomínat stále víc, měli byste zpozornět. Paměť je schopnost v mozku ukládat, uchovávat a následně si také vybavovat informace.

    Nejčastěji se paměť dělí na deklarativní a nedeklarativní. Deklarativní paměť může být buď sémantická, která uchovává znalosti a fakta, nebo epizodická, díky níž si dokážeme vzpomenout na nějakou událost.

    Nedeklarativní pamětí jsou naše schopnosti dělat to, co jsme se naučili, tedy například plavat, jezdit na kole, lyžovat nebo psát na stroji. Paměť se ale také dělí na krátkodobou a dlouhodobou. Paměť krátkodobá (označovaná také jako pracovní či operativní) funguje, dokud dané informace potřebujeme, například ke splnění pracovního úkolu, a v okamžiku, kdy už jsou pro nás nepotřebné, je zapomeneme.

    Dlouhodobá paměť, jak už název napovídá, se nezaměřuje na detaily, ale uchovává význam a podstatu informací po dlouhou dobu, mnohdy po celý život.

    Vědci navíc zjistili, že mozek má schopnost učit se do devadesátky a pracuje přitom stejně zdatně jako mozky mladší. Přesto zhoršením paměti trpí po padesátce polovina lidí, po sedmdesátce už tři čtvrtiny. Poruchy paměti se projevují nejčastěji zapomínáním slov a horším vybavováním správného výrazu. S věkem se zhoršuje schopnost pamatovat si čísla, je narušena schopnost soustředění nebo se zpomaluje myšlení.

Proč si ne a ne vzpomenout?

    „Paměť není schopna pojmout všechny události našeho života, a tak je zapomínání určitou ochranou mozku,“ vysvětluje Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph. D., primářka pražského Gerontocentra.

    V našem mozku fungují takzvané paměťové stopy. Pokud tu kterou stopu nepoužíváme, začneme danou informaci v ní uloženou zapomínat a postupně je taková nevyužitá stopa překryta stopou jinou. Je to jako generální úklid, při kterém se zbavujeme nepotřebných věcí, aby uvolnily místo věcem novým a potřebnějším. Náš mozek je ale geniálnější, než si vůbec dokážeme představit! K zániku paměťové stopy totiž může dojít i v okamžiku, kdy zjistíme, že informace v ní uložená není pravdivá.

    To, že si občas nemůžete vzpomenout na nějakou informaci, je ale ve většině případů způsobeno tím, že se nesoustředíme v okamžiku, kdy je nám sdělována. Odkýváme ji, ale vlastně ji vůbec nepřijmeme, tím pádem ji ani neuložíme. Ale neschopnost vybavit si potřebné informace není jen naše chyba. Rozsah naší krátkodobé paměti je velmi omezený - jsme schopni si zapamatovat a uložit maximálně pět až devět informací (slov nebo čísel) získaných z jednoho podnětu. Pokud se vám zdá, že je to málo, pak vězte, že schopnost přijmout více dat se dá naučit. Slouží k tomu mnemotechnika, což je systém metod a pomůcek, které ulehčují zapamatování a zvětšují rozsah paměti pomocí vytváření dodatečných asociací a pomocných představ. Je dobré si uvědomit, že s pamětí je to úplně stejné jako se svaly: musíme ji trénovat a používat.

Nenechte mozek zahálet

    Už od třiceti let bychom měli začít s trénováním paměti. Podle odborníků stačí málo - deset až patnáct minut denně se věnovat činnostem, jako je luštění křížovek, sudoku, osmisměrek nebo hrám, jako je pexeso, pasiáns či šachy. „Velmi příznivě na paměť působí, pokud člověk pracuje s lidmi. Komunikace s lidmi je tedy tím nejpřirozenějším tréninkem paměti.

    Proto taky povolání, jako jsou zdravotní a sociální pracovníci, politici či novináři chrání před rozvojem demence,“ říká primářka Iva Holmerová. Vynikajícím receptem na procvičování paměti je například učení se cizímu jazyku.

    Stále populárnější je také takzvaný mozkový jogging. „Jedná se o dynamický program mentálního tréninku, který umožňuje rozvíjet poznávací schopnosti, zvyšovat kapacitu paměti, posilovat funkce vnímání, koncentrace, schopnosti postřehu, asociačního i logického myšlení, fantazie a tvořivosti. Lidé si zážitkovou formou osvojí techniky, které jim umožní pamatovat si lépe a více,“ vysvětluje členka výboru České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Jana Vejsadová a dodává: „O trénování paměti mají zájem hlavně senioři. Do kurzů ale přicházejí i studenti nebo maminky na mateřské dovolené před návratem do zaměstnání. Procvičit paměť si chtějí i lidé po padesátce, kteří cítí, že už vše nefunguje, jak by mělo. Chtějí stačit mladším kolegům a zvládnout nové věci.“

Poruchy paměti

    Poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Některé z nich nejsou nebezpečné, jiné však mohou znamenat první příznaky onemocnění. Mozek může být postižen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, léky, alkoholem a drogami nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu. Nejčastěji nás může potkat amnézie, tedy absence vzpomínky na určitý časový úsek. Pokles výkonnosti paměti bývá projevem únavy, vyčerpání, neurotičnosti, organického postižení mozku, např. arteriosklerotickými změnami u starších lidí, kdy může dojít k poškození „novopaměti“.

    Určitě jste si všimli, že senioři si často pamatují to, co prožili před mnoha lety, ale vybavit si včerejší událost je pro ně problém. Pokud se snažíte vzpomenout si na určitou věc, uvědomujete si, že ji znáte, ale informace se vám ne a ne vybavit (ale máte ji na jazyku!), mluvíme o paměťovém bloku. Výskyt paměťového bloku také záleží na typu informace, na kterou si snažíte vzpomenout. Jistě moc dobře víte, že jména si vybavujeme mnohem hůře než jiné informace.

 A kdy byste měli zpozornět a vyhledat odbornou pomoc?

    V případě, je-li zapomínání nápadné a jiné než u lidí stejného věku, komplikuje-li vám toto zapomínání běžný život a práci nebo pokud si danou informaci či věc nevybavíte ani po připomenutí. Paměť si můžete nechat vyšetřit například na kontaktních místech České alzheimerovské společnosti.

Strašák (nejen) stáří

    Jednou z nejobávanějších nemocí, která má přímo devastující důsledky pro celou rodinu i společnost, je Alzheimerova nemoc. Přichází nenápadně a pozvolna. Na začátku si člověk jen hůře pamatuje nové informace, má problémy najít správný výraz nebo něco spočítat. Takové stavy se často připisují věku nebo přetížení. Příznaky, které se objevují na počátku Alzheimerovy nemoci, se skutečně mohou podobat projevům běžného stárnutí nebo být signálem mírné kognitivní poruchy. Choroba ale postupuje: prohlubuje se poškození mozkových buněk a ty přestávají správně fungovat. Pak už mluvíme o demenci. Člověk neví, který je den, měsíc, nebo dokonce rok. Přestává si svoje potíže uvědomovat. Pouští se do různých činností tak, jak býval zvyklý, ale selhává. Nemocní si dobře pamatují, co zažívali v mládí, nevědí však, co bylo před chvílí. V dalších stadiích se takový člověk přestává orientovat v prostoru a může se ztratit i na dobře známých místech. Mohou se objevit i poruchy chování a zvýšená podezíravost. Pokročilé stadium nemoci způsobuje ztrátu hygienických návyků…  

Co ještě můžete udělat pro svou paměť?

    Jako prevence poruch paměti a naopak jejího dobrého fungování je doporučován kvalitní a dostatečný spánek, pravidelná fyzická aktivita, vhodný je například tanec nebo svižná chůze, a zdravá strava nejlépe inspirovaná středomořskou kuchyní, v níž nechybí ryby, zelenina, ovoce a olivový olej. Do jídelníčku je vhodné zařadit také bobule, jako je hroznové víno, rybíz, brusinky, borůvky a také ořechy. Milovníky červeného vína jistě potěší, že odborníci doporučují 2 dl denně, pokud chcete podpořit správnou činnost mozku, a tím i paměť. Vhodné jsou i vitaminy C (citrusy, zelí, brambory) a E (rostlinné oleje, oříšky, zelenina se zelenými listy), omega mastné kyseliny, kyselina alfa-lipoová (špenát, brokolice a brambory). Využít můžete i přípravky s extrakty z ginkgo biloby nebo ženšenu.

    Nic také nepokazíte tím, když si všechny důležité úkoly či informace, které nechcete zapomenout, budete zapisovat, a to nejen kvůli tomu, abyste na ně posléze nezapomněli, ale také proto, že je vědecky prokázáno, že při zapisování dané informace si ji opakujete a tím i memorujete.

 

ZEPTALI JSME SE ZA VÁS

Doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph. D., primářky pražského Gerontocentra: Jak probíhá měření paměti?

    Měření paměti je sice časově náročnější, ale nebolí. Je to celá baterie testů, jimiž zjistíme, zda se jedná o zbytečnou obavu a kognitivní funkce mozku jsou zcela normální či zda jde o takzvanou mírnou kognitivní poruchu. To je rizikový stav, který může předcházet vzniku demence nebo kognitivní poruchy. Často to však bývá situace, která je způsobena třeba nadměrným přetížením, stresem nebo onemocněním.

 

ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY:

 

OTESTUJTE SI SVOU PAMĚŤ:

Níže vidíte seznam 15 slov. Pokuste se zapamatovat si co nejvíce po sobě jdoucích výrazů, přičemž je třeba dodržet přesné pořadí slov. Připravte si stopky, čas na testování je jedna minuta, na rekonstruování zapamatovaných pojmů pak dvě minuty.

  1. Hrad 2. Pes 3. Motorka 4. Hokej 5. Vířivka 6. Nákyp 7. Lady Di 8. Velké nůžky 9. Víno 10. Ředkvičky 11. Parník 12. Hory 13. Lampa 14. Víla 15. Růže

Následně si zkontrolujte počet správně zapamatovaných slov. Obecně platí, že 12-15 slov je výborný výsledek, 7-11 je dobrý výsledek, ale zdaleka nevyužíváte možnosti své paměti. Méně než 6 slov = je vidět, že svou paměť pravidelně netrénujete. Více na www.skolapameti.cz

Kateřina Grimmová, Zdraví 2013

(kráceno, mírně upraveno)