Jak ladit mozek na vlny spokojenosti a lásky 

     V každé druhé knize dnes najdeme informaci, že svůj život ovlivňujeme myšlením. Je proto důležité myslet pozitivně a vytvářet si tak pozitivní realitu. Nadšeně přikyvuji a zároveň vím, že je dobré zohlednit „metodickou stránku věci“, tedy – JAK TO DĚLAT, ABY TO FUNGOVALO?

Přece chceme měnit svůj mozek účinně a ne se roky plahočit s nefunkčním!

 Jak spolu mysl, mozek a tělo spolupracují?

 Mysl formuje mozek a mozek si zase dál zformuje svou mysl, aby ho udržovala ve formě. A tak se ti dva neustále ovlivňují a formují navzájem v relativně briskním tempu. Už za týden se spoje v mozku proměňují, když některé z nich 7 dní vědomě aktivujeme a propojujeme a jiným naopak nedáváme pozornost.

Mozek řídí všechny procesy v těle, jeho forma (ovlivňovaná myslí) je tedy pro celé tělo, jeho zdraví a prožívání zásadní. Ne každý mozek je zformovaný tak, aby v těle vyvolával „příjemno“, dokonce je jich dnes spíš málo. A když v těle není dobře, tak se to zase odrazí na kvalitě myšlenek a ty zase formují mozek.

Celý tento kolotoč mysl – mozek – tělo může přinášet klid, uvolnění a lásku, nebo stres, strach, nemoc. Záleží na jeho nastavení. Mozek tedy potřebuje naši vědomou pozornost a vědomé propojení s příjemnými a uvolňujícími stavy.

Mozek a mysl, nastavené na přívětivost a klid, jsou silní a pružní a my z toho čerpáme spoustu výhod:

  • menší náchylnost podléhat stresu, úzkostem,
  • nenecháme se strhávat tolika impulzy zvnějšku, ale vybíráme si ty, které nám dělají dobře,
  • máme lepší čich na situace navozující klid – ať krátko nebo dlouhodobě,
  • učíme se rozeznávat nadbytečné průšvihy a problémy, destrukci a sebedestrukci,
  • podporujeme v sobě pocity stability, vnitřní síly, vědomí „vše je v pořádku“, víru a důvěru v dobro, lásku, soucit, pochopení pro sebe i druhé.

A všechny ty výhody zdatného a laskavého mozku a mysli si neužívá jen hlava, ale koupe se v nich celé tělo!

Jak se to dělá, abychom se naučili myslet kýženým způsobem?

 1. Začneme využívat sílu přechodných pozitivních prožitků, místo abychom je nechali odejít. Nezáleží na tom, jestli je prožitek silný a intenzivní, nebo jako „vánek větérku“. Protože i nejjemnější závan příjemného se dá zachytit a v několika krocích plně absorbovat, aby ovlivnil náš mozek a tím i naše budoucí myšlenky.

2. Zapojíme celé tělo a otevřeme se skutečnosti, že myšlenky ovlivňují jeho prožitky.

3. Uvěříme, že svou mysl a mozek opravdu můžeme měnit a aktivně se do toho pustíme.

 Přesný postup a praxi, jak účinně a trvale ladit svůj mozek na klid, spokojenost, soucit a vděčnost, vám předám na semináři Léčení stresu a strachu.

 Bez vědomé pozornosti a jemného vedení sebe samých nezískáme osobní kvality, které nám tolik zpříjemňují a usnadňují život. Instantní řešení a zkratky nefungují, ale doporučuji jich pár vyzkoušet, abychom si to ověřili. Pokud (už) na zkratky nevěříte a hledáte účinné postupy, seminář jeden z těch nejlepších nabízí.

 Aby mysl zaznamenala pozitivní impulzy z našeho vnějšího nebo vnitřního života, potřebuje od nás vědomé vedení. Potřebuje se procvičovat v pozornosti. Čím víc se mysl, díky našemu moudrému směrování, věnuje pozitivním prožitkům, tím víc tímto směrem formuje i mozek a mění se jeho fungování.

Neurons which fire together wire together, řekl Rick Hanson (Neurony, které se společně zažehnou, se propojí).

Pokaždé kousek a je na nás, zda je propojujeme v rámci pozitivních nebo negativních prožitků. Vždy se propojí, spolupracují a vytvářejí uvnitř těla klima pohody (klid, spokojenost, láska, vděčnost), nebo nepohody (stres, strach, zlost).

Jak jsem se učila vnímat a vytvářet kladné impulzy ve svém životě?

 S vědomým rozvojem jsem začala ve 22 letech. Používala jsem různé uvolňovací a relaxační metody, později meditace a učila jsem se léčení vnitřního dítěte. Ovládaly mě panické ataky, které byly vyvrcholením dětství a dospívání, kdy nebyly nasyceny mé zdravé narcistické potřeby – pocit, že někam patřím, jsem milovaná a jako lidská bytost a žena můžu být respektovaná.

Když jsem začala studovat vysokou školu v Německu, v srdci jsem měla velkou díru. Prázdné, černé místo obklopené bolestí a osamělostí. Panické ataky mě přinutily něco se sebou dělat.

 Zjišťovala jsem při všem svém učení, že když v sobě vědomě udržuji příjemné stavy, cítím se, v tu chvíli a ještě nějakou dobu potom, líp. Učila jsem se tedy pečovat o sebe pozorně a s klidem a odkládala jsem hektiku, která byla do té doby součástí mého života. Dávala jsem si čas pocítit a rozeznat, co mi dělá opravdu dobře a takové stavy jsem pak v sobě vědomě udržovala a opakovaně si je vyvolávala těmi správnými akcemi.

 Byly to obyčejné okamžiky – procházela jsem se například podél řeky a najednou mě zaplavila vlna radosti z nadcházejícího léta a zpěvu ptáků, tak jsem si pocit z toho zážitku ještě chvíli podržela v sobě a představovala si, jak se jím sytím. Když jsem byla na večeři s kamarády a bylo mi dobře, vědomě jsem se v těch pocitech koupala a v duchu si opakovala „bavím se, cítím se dobře“. Chodila jsem často běhat, protože jsem si všimla, že asi od 40. minuty pak po celou dobu cítím hluboký klid a lehkou euforii, která vydržela třeba celý den.

Panické ataky mě přepadaly většinou v noci, tak jsem přes den dělala maximum pro to, abych se cítila co nejdelší dobu dobře, dbala jsem, abych do postele uléhala spokojená a dala tak tělu větší šanci dobře usnout a prospat celou noc. Pokaždé, když jsem se vyspala, se mi rozzářil svět.

Co se dělo dál?

Důležité bylo pokračovat s vědomou prací na sobě a těmi správnými akcemi – sportem (mně příjemným), lehkou stravou (pro mě chutnou), vyhledáváním situací a lidí, se kterými jsem cítila častěji klid než stres. Také jsem pozorně sledovala, jaký stres ve mně vyvolává pocit „musím do práce“ a dobře si to pamatovala pro budoucí uspořádání svého života bez práce, ale s naplňujícím a zábavným tvořením.

 Protože jsem si dovolovala v příjemných pocitech setrvávat a vědomě si je užívat, začala se plnit díra v mém srdci a bolest kolem polevovala. Pouhé odevzdávání se příjemnému otevíralo nové perspektivy. Setrvávání a opakování příjemného způsobovalo, že se stávalo stále stabilnější součástí mého nitra a už nebyla třeba neustálá vědomá pozornost na pozitivní, dělo se to už i automaticky. Ustupovala bolest, trápení a strach a v těle se mi ustalovala úleva a klid.

 Jednotlivé dávky příjemného by nestačily, ale všechny dohromady časem a trpělivostí se sebou změnily tolik, že jsem se začala cítit jako nový člověk – sebevědomá, spokojená, s velkou dávkou vnitřní radosti a zvědavosti na život. Přirozeně jsem se učila při sobě stát, chovat se k sobě s úctou. Bonusem navíc byl trénink vědomé pozornosti a meditace, bez nich bych nezachytila a nepodržela v sobě žádný z těch příjemných pocitů.

Celkově se navíc zvýšila i citlivost mozku na pozitivní věci a díky tomu jich víc vidím a vytvářím, a přitom je to stále pravdivá realita.

 Jak měnit svou mysl – mozek – pocity – činy – charakter – osud?

  • Vědomou pozorností na příjemné stavy.
  • Vědomým udržením pozitivních pocitů v těle, aby mozek dostal čas je zaznamenat a využít.
  • Meditací.

 Mozek s námi bude spolupracovat na čemkoli, nechá se formovat, jakkoli budeme chtít. Přesné postupy, jak jeho plasticitu plně využít zjistíte na semináři Léčení stresu a strachu.

 Ale bez víry ve svou schopnost proměny formování mozku nefunguje!

Pokud chceme měnit své myšlení, je výchozím bodem VÍRA, že se mysl, mozek a následně pocity ve fyzickém těle opravdu mohou proměňovat.

 Ochota přijímat svou přirozenou schopnost měnit se vytváří prostor pro úspěch. Až časem náš mozek přijde na jiné myšlenky a pocity, promění se také přání, která máme, jednání a postoj k životu jako takovému. A naše pozitivní nastavení se pak ve vlnách šíří dál a ovlivňuje také životy lidi kolem nás.

 Nikdo nám nemůže zabránit, abychom využili drobné pozitivní prožitky každodenního života k trvalým změnám a vetkali je jako stabilní součást svého bytí. I kdyby měl být život hodně těžký, tuto možnost stále máme a můžeme využít pro svůj užitek.

 Neopovrhuj dobrem, které v sobě a kolem sebe máš. Neříkej „nemám na to“ a radši se uč, jak na to mít.

 Zdroj: www.luckakolarikova.cz/leceni-stresu-a-strachu-i/