Důchodci se musejí spoléhat více na sebe než na stát

      Znáte pojem sociální stárnutí? Jeho nejvýraznější jev je odchod do důchodu. Čili zlomové životní období, na které se podle průzkumů lidé u nás tradičně stále ještě těší…

    Odchodem do důchodu přitom většina toho hodně ztrácí: klesá prudce nejen životní úroveň, ale i jejich společenská prestiž, přicházejí o pracovní kontakty a často i o řadu jiných, protože pro některé lidi prostě „přestanou existovat“. Životní standard penzisty se zkrátka skokově sníží.

    Zvláštní je, že stále většina lidí předdůchodového věku pořádně neví, co je čeká. Podle studie Finanční příprava na život v důchodu, vydané Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, nemá u nás reálnou představu o výši své penze 83 % zaměstnanců, kterým se blíží důchodový věk! Přitom informací je už všude dost, jen na internetu se to doslova hemží důchodovými kalkulačkami. Přesto jsou novopečení penzisté hodně rozčarováni, když jim výši důchodu úředně oznámí… a z původního nadšení, jak si budou dny odpočinku užívat, je velké zklamání. Hodně z nich se pak snaží vrátit do práce. Celých 80 % pracujících důchodců to udělá právě kvůli penězům. Získat zaměstnání v důchodovém věku ale není vůbec jednoduché, firmy se zatím stále spíš starších pracovníků zbavují….

Čeká nás druhá, seniorská kariéra?

    Neradostný vývoj problematiky zabezpečení seniorské generace nutně směřuje k tomu, že senioři budou zřejmě nuceni budovat svoji druhou „seniorskou kariéru“. Ostatně to je v některých státech světa už dost běžné….

    Dobrá zpráva v této souvislosti je, že se v zásadě na to budoucí penzisté zdají být připraveni. Podle výzkumu UFO je generace padesátníků a starších inovativní a ochotná zkoušet nové věci. Bohužel ale zatím je pro ně u nás určeno jen velmi málo služeb a produktů. Nicméně už dnes generace lidí 50+ žije nesrovnatelně aktivnějším životem než kdykoli v minulosti. Dá se říct, že je mentálně i fyzicky o deset let mladší než vrstevníci dříve. A už není výjimečné, že se i hodně po padesátce pouští do zcela nových projektů, včetně podnikání.

 Celkově ale stále platí, že současná situace seniorů a důchodců u nás není nikterak růžová. Měli by se proto spoléhat především sami na sebe: aktivně a pokud možno s předstihem hledat možnosti, jak se na stáří zabezpečit. Možností je víc: od nové pracovní kariéry, přes vlastní podnikání až po vybudování pasivního příjmu.

 TÁŇA TUČKOVÁ

 

Životní úroveň důchodců v kostce

  • Státní penze je u nás pro více než 90 % starobních důchodců hlavním zdrojem jejich příjmů.
  • Průměrná penze v Česku činí zhruba 11 500 korun, přičemž ale polovina seniorů na ni nedosáhne.
  • Už současná výše důchodů neposkytuje bezstarostné stáří a téměř jisté je, že v blízké budoucnosti budou penze spíše nižší.
  • Zatímco před deseti lety byla uvalena exekuce na necelých 15 000 zadlužených důchodců, dnes - v roce 2016 - je u nás zatíženo exekucí už víc než 84 000 penzistů. A protože nastupuje do důchodu početná generace očekává se, že se tento počet  ještě zvýší.
  • Podle Českého statistického úřadu dvě třetiny lidí pracujících na vlastní účet dál pracují i po dovršení penzijního věku.
  • Jen pětina našich seniorů nepotřebuje v důchodu od své rodiny žádnou podporu. Z této pětiny ale pouze 40 % má dostatečný příjem z důchodu, zbylých 60 % má vedle penze ještě jiný zdroj příjmu, nebo čerpá z úspor.